Přehodnotíme modernizaci teplárny

Velkou diskusi a vášně vyvolal v tuto chvíli schválený záměr modernizace uherskohradišťské teplárny, která by se měla v následujících letech proměnit v teplárnu se třemi parními plynovými kotli, jednou novou kogenerační jednotkou a především zařízením na energetické využití odpadu, tedy spalovnou na 15 tisíc tun komunálního odpadu z celého Slovácka.

Podle Hradišťáků není jiná možnost, než v tuto chvíli celý modernizační plán zastavit a zvolenou variantu znovu přehodnotit.

"Od začátku jsem byl odpůrcem toho, aby se v Mařaticích spaloval komunální odpad z celého Slovácka. Zároveň jsem nechápal, proč o tak zásadní věci nemají rozhodnout občané města v místním referendu nebo proč vedení města odmítá zpracování oponentního odborného posudku, který by zastupitelům i veřejnosti dal jistotu toho, že nejsou ve vleku tendenčních argumentů. Nicméně situace se diametrálně změnila v okamžiku, kdy vypukla energetická krize," popisuje sled událostí opoziční zastupitel a lídr Hradišťáků Michal Dvouletý.

V tuto chvíli je podle jeho slov vše jinak. "Zastupitelstvo rozhodlo o modernizaci teplárny na základě ekonomických výpočtů, z nichž není dnes platné téměř nic. Je třeba vše znovu spočítat a přehodnotit. Zároveň je nepřijatelné, aby modernizace teplárny probíhala tak, že nejdříve dojde k úplnému přechodu ze spalování hruboprachu pouze a jen na plyn. Neumím si představit, že bychom pět a půl tisíce zákazníků společnosti CTZ vystavili asi na tři roky riziku, že budou odkázáni pouze na teplo, vyrobené spalováním plynu," domnívá se opoziční zastupitel Stanislav Zemek, podle něhož je od začátku zcela nešťastná idea svážení a spalování komunálního odpadu v samém srdci města, přímo pod mařatským kopcem.

Dalším podstatným faktem je také to, že většinový podíl v teplárně prodala německá společnost MVV Energie novému majiteli, lucemburskému fondu "Tato skutečnost může zásadním způsobem zamíchat kartami, protože město je pouze menšinovým vlastníkem. Je proto třeba zahájit sérii jednání, na jejichž konci musí být především takové řešení situace, které bude pro město a jeho občany znamenat dlouhodobou stabilitu a ekonomickou racionalitu," zdůraznil Michal Dvouletý, podle kterého však bude teplárna jako taková s více než 40 kilometry potrubí hrát tak či tak důležitou roli v zamýšlené energetické koncepci města.

"Nejdříve musíme mít jasný, ucelený energetický plán pro celé město a teprve poté můžeme vyřešit teplárnu. Ta je sice důležitou, nicméně stále pouze součástí celé energetické politiky města, o jejíž podobě by navíc měli rozhodovat také občané města," uzavírá Dvouletý.